úterý 18. listopadu 2014

Rekonstrukce po našem

Naše bytová situace je trošku složitější.Když s někým mluvím o našem bydlení,musím vždy vysvětlovat,že sice bydlíme v bytě,ale ve starém domě a vedle nás v druhém bytě jsou cizí lidé.Je to tak,že dům je mojí tchýně a ona ho koupila i s nájemníky,kteří tu mohou bydlet do konce života.Dřív tady byla společnost Jitona a oni byli její zaměstnanci.Takže vrchní patro je rozpůlené na dva byty a tam bydlí dvě cizí rodiny vedle sebe.O vztazích s nimi tady psát nebudu,neboť tento blog je o hezkých věcech...A aby toho nebylo málo,v přízemí je výrobní hala s těžkými stroji,kde pracuje můj muž...
Místnosti jsou tu velké,ale s přibývajícími roky jsme zatoužili po potomkovi...ale kam s ním?Do našich dvou nábytkem zahlcených místností by se už nikdo nevešel...Tak jsem vymyslela plán,že uprosíme jak tchýni,tak sousedy,aby nám dali sousedící místnost..A k našemu překvapení dali.Naší radost pak vystřídal děs,když jsme se tam zašli podívat.Zničené parkety,nerovné zdi,rozbitá skla v oknech a naprosto hloupá příčka.
Příčka končí asi 20 cm od zdi
Takže....příčka se zbourala,stará nefunkční kachlová kamna taky,okno se vytrhlo,zničené parkety taky.V jednom rohu jsme pod parketami našli překvápko v podobě ztrouchnivělých trámů,takže vyházet suť,vyndat trámy,sehnat nové,naházet suť zpátky,vyrovnat podlahu osb deskami a mohla se položit nová plovoucí.Plus ještě škrábání,štukování,malování,nové okno,protáhnout plynové topení z vedlejší místnosti.




Dozorce stavby



Vybraná podlaha



Bez něj bychom to nezvládli :-)


Začištěný vchod,podlaha vyrovnaná



Pokládka plovoučky
No trvalo nám to asi 3 měsíce,skoro vše jsme dělali sami,jen pár věcí zedník,topení plynaři a okno instalovali profíci.Strávili jsme v té místnosti i celou dovolenou v těch největších vedrech...

Místnost je obrovská,asi 36 m čtverečných,pomyslně jsem ji rozdělila závěsem.Původně jsme si zde zařídili moderní obývák a za závěsem ložničku.Postel byla naproti TV,takže stačilo jen roztáhnout závěs a měli jsme kino.Ráno zas jen zatáhnout závěs a bylo uklizeno.To bylo fajn.Jenže vedle v místnosti už mají sousedi ložnici a všechno šlo slyšet.A s novou kuchyní už nikdo nechtěl chodit do obýváku,tak jsme tam chodili jen spát.A to byla škoda.
Pak jsem otěhotněla a bylo na čase vymyslet,kde bude dětský pokojík.Původně jsme zamýšleli,že bude v nejmenší místnosti,kde v té době bylo skladiště a kočičí pokoj (ve skutečnosti pokoj hrůzy).Ale tahle cimra je sice útulná a prosluněná,ale fakt malá pro děcko.Proto jsme ji zase místo dovolené zrekonstruovali (o tom příště) a nastěhovali do ni ložnici (už tu byla kuchyň,ložnice,skladiště a teď zase ložnice.Manžel doufá,že to tak už zůstane...),obývák se přesunul do kuchyně a z prázdné velké místnosti bude pokojík s hernou (o tom přespříště).





Původní obývák


Čtecí koutek pro miláčka